Chu Shong Ting: Mé dojmy z muzea Yip Mana ve Fošanu

9. listopadu 2002 byl dnem slavnostního otevření muzea „Ip Man Tong“ v čínském městě Fošan. Otevření spojilo dohromady lidi cvičící Wing Chun v přímé linii Velkého mistra Ip Mana, cvičící Wing Chun z Fošanu i místní obyvatele, dohromady přišlo přes dva tisíce návštěvníků. Byla to zřejmě největší událost v historii města Fošan a pro každého velmi vzrušující zážitek.

Sportovní svaz Hong Kong Wing Chun Athletic Association uspořádal zájezd a z Hong Kongu přijelo na slavnost více než sto lidí. Ti, kteří se účastnili slavnostního otevření, dostali od Asociace darem oblek, stejnokroj, ve kterém vypadali velmi působivě.

Po vyslechnutí zahajovacího proslovu pana Leunga, ředitele muzea ve Fošanu, spěchal každý dovnitř muzea na prohlídku. Při vstupu mne prostor oslovil pocitem jednoduché elegance i moderních tahů, výborný doplněk k bojovému umění Velkého mistra, který sám působil jako konfuciánský učenec, člověk se cítil jako doma a zároveň ve stejném okamžiku vnímal velkou úctu ke svému hostiteli, Velkému mistru Ip Manovi. Architekt i pořadatelé vložili bez pochyby do vybudování muzea mnoho úsilí, bez kterého bychom neměli tak výborně navrženou stavbu.

Mezi exponáty v muzeu nalezneme mimo jiné mistrova dřevěného panáka, desítky fotografií a také video Velkého mistra Ip Mana demonstrujícího cvičení na dřevěném panákovi. Dále bronzovou sochu Velkého mistra hned vedle prostých obrázků a fotografií lidí cvičících Wing Chun, Číňanů i cizinců cvičících ve všech koutech světa. Všichni svým dílem přispívají k propagaci umění Wing Chun.

Když jsem uviděl fotografii Velkého mistra s úplně první skupinou jeho žáků v Hong Kongu, hned jsem si tu dobu vybavil a přemohlo mne hluboké dojetí. Fotografie byla ze srpna roku 1950. Muži na fotografiích se začali učit u Velkého mistra Ip Mana v červnu téhož roku, ale po několika měsících většina z nich odešla. Zůstali pouze dva žáci – pánové Leung Sheung a Lok Yiu. Leung Sheung vytrval, protože měl již mnoho zkušeností z jiných druhů bojového umění a věřil, že Wing Chun je výtečný styl, a proto se rozhodl pokračovat ve cvičení.

Přestože Leung Sheung a Lok Yiu tehdy prožívali velmi chudé časy, snažili se, jak nejlépe mohli, zajistit Velkému mistru živobytí. Když jsem byl v roce 1951 přijat za žáka Velkého mistra Ip Mana, stalo se z nás tří trio, které zajišťovalo jeho každodenní potřeby. I v tak těžké době jsme každý rok dokázali obdarovat Velkého mistra Ip Mana oblečením. Když jsme měli dostatek peněz, darovali jsme Cheon Sam (čínské šaty vyrobené z dovozové látky), jinak jsme mu dali Da Shung Fui (čínské oblečení pro všední den) spolu s párem nových bot a několik ponožek. Způsob, jakým jsme se o Velkého mistra Ip Mana starali, je pro mne cennější, než kdyby milionář za něj vydal celé své jmění.

Leung Sheung a Lok Yiu dále pokračovali ve cvičení bez ohledu na své finanční těžkosti a podle mého názoru, kdyby nebylo jejich vytrvalého úsilí, které umožnilo Velkému mistru pokračovat ve vyučování v Asociaci pracujících v restauracích v Hong Kongu, Wing Chun by se nerozvinul do své současné podoby, světově proslulého bojového umění. Nebylo by možné, čeho jsme dnes dosáhli, velikého setkání všech cvičících z celého světa ve Fošanu a vybudování muzea „Ip Man Tong“ věnovanému Velkému Mistrovi Ip Manovi Kulturní radou města Fošan.

Přestože byl Velký mistr Ip jedním z milionu a osvojil si mimořádnou zdatnost v bojových uměních, to samo by mu nepřineslo žádnou obživu, kdyby nebylo odhodlání a vytrvalosti Leunga Sheunga a Lok Yiu pokračovat ve cvičení. Možná by život Velkého mistra Ip napsal jiný příběh. Snad bychom dnes vůbec neslavili otevření „Ip Man Tong“. Věřím, že když si dnes připomínáme Velkého mistra Ip a příležitost učit se výtečnému stylu bojového umění, jenž nám představil, měli bychom též ocenit podíl jeho dvou nejstarších žáků, pana Leung Sheunga a pana Lok Yiu.

Dále to byl pan Lee Tin Pui (známý jako Lee Man), přítel a žák Velkého mistra Ip, kterého uvedl do Asociace pracujících v restauracích v Hong Kongu. Místo posledního odpočinku pana Lee je hned vedle Velkého mistra Ip. Každý rok v úctě vzpomenu na oba, Velkého mistra Ip a pana Lee, kterému také patří čestné místo v našem srdci.

Návštěvník nalezne v „Ip Man Tong“ hojnost informací o Velkém mistrovi Ip Manovi a jeho studentech a každý se jistě během prohlídky dozví mnoho nového. Muzeum mohu vřele doporučit všem studentům Wing Chun a bezpochyby i příznivcům bojového umění libovolného stylu. Rozhodně stojí za vidění.

Nakonec bych rád poděkoval Kulturní radě města Fošanu za jejich pomoc při budování muzea a také Výboru pro vybudovaní Ip Man Tong, komisi a pracovní skupině muzea za jejich nasazení a dobře odvedenou práci a též všem přátelům z celého světa za podporu. S pomocí všech mohl být Ip Man Tong vybudován bez překážek a všichni studenti Wing Chun mohou nyní sdílet krásu a věhlas systému, v jaký se Wing Chun dnes vyvinul: v jeden z hlavních stylů bojového umění.

Poznámka: Ačkoliv byl Velký mistr Ip Man velmi zdatný v bojovém umění, byl velmi mírné povahy, vystupoval jako gentleman, obklopený aurou spíše konfuciánského učence než válečníka. Po jeho odchodu mu jeho přátelé věnovali titul „Velký mistr“.