Já a moje Lok Yiu Wing Chun Kung Fu
Jedná se o jiho-čínský styl Wing Chun Kung-Fu. Pan Lok Yiu byl zakladatelem naší školy a čínský mistr a proto je právě jeho jméno obsaženo v názvu. Wing Chun je něco jako podtyp, protože existují i zcela odlišné typy Kung-Fu jako je třeba Shaolin Kung-Fu.
Jelikož jsou i v původní Číně Kung-Fu školy laděny poněkud familiérně, je zvykem nazývat svého trenéra „Si-Fu“, což se dá volně přeložit jako „otec“. Člověk, od kterého se učí váš Si-Fu se je vaším „Si-Gung“, tedy něco jako „dědečkem“.
Celé Lok Yiu Wing Chun kung-Fu je rozděleno do třech základních sestav, která se každá zabývá určitými aspekty boje a všechny na sebe navazují. Máme tu tedy Siu Lim Tao, což znamená „Cesta malé myšlenky“, Cham Kiu tedy „Hledání mostu“ a Biu Jee, což chápu jako „Úmění útoku“. Významu jednotlivých slovních spojení porozumíte jenom tím, že budete cvičit, nicméně dalo by se říct, že první ze sestav vás učí správnému užití technik a bezpečnému odstupu od případného agresora. V druhé se již vzdálenost bojujících značně zmenší a jedná se o učení ovládání těla pod kontaktem, tlakem a velký důraz je kladen na správné postavení těla. K třetí nemám co dodat, jelikož jsem s ní ještě ani nezačal, nemůžu plně rozumnět jejímu významu.
Mým Si-Fu je od začátku Jindřich Mašek a musím říct, že pod jeho vedením jsem se toho opravdu mnoho naučil a pochopil. Kdybych nebyl liný a cvičil pořádně i doma, uměl bych toho ještě mnohem víc.
Rád bych řekl, že to byla právě má máma, kdo mě někdy na jaře roku 2000 ke cvičení tohoto typu sebeobrany dovedl. V té době mi bylo 12 let a proto jsem byl zařazen do dětských. Náplní cvičení bylo učení se koordinaci pohybů a náznáků budoucích technik. Taky jsme kopali a boxovali do „lap“ (nasazovací terčíky na ruce). Ikdyž už v té době nás učili obranu proti držení, kopům a všem možným typům útoků hlavní náplní bylo naučit tělo koordinaci a zvyknout si na používaní úplně jiných skupin svalů než v normálním životě. Touto fází tréninku jsem strávil asi tři roky.
Někdy kolem patnáctého roku mi bylo řečeno, že už můžu cvičit jako dospělý. To sebou přinoslo mnoho změn. Zaprvé byl trénink dvakrát týdně po hodině a půl (z původní hodiny týdně). Taky se hodně změnila skladba tréninku, který už nadále nebyl zaměřen jako sportovní aktivita pro děti s prvky sebeobrany ale jako opravdový bojový sport. Takže po ukázce použití techniky na názorném příkladu, jsem se jí nejdříve učil sám, tak abych dostal do ruky správnou dráhu pohybu a následně přišlo cvičení ve dvojicích, kde se technika zkoušela „v praxi“. Samozřejmě to nebylo formou: „Tak ty mu chtěj rozbít hubu a ty se snaž aby se mu to nepovedlo“. Všechno probíhalo vklidu a tak jak se všichni postupně zlepšovali zvyšovala se i rychlost a preciznost útoku i obrany. A tak to pokračuje, až na pár vyjímek, dodnes.
Já se nyní nacházím na začátku Cham Kiu. To se projevuje tím, že je vyžadována přesnost technik naučených v Siu Lim Tao, více se poukazuje na 5 principů Wing Chun (je zbytečné o nich psát – kdo necvičí je stejně nepochopí). Důraz se klade na pevné postavení těla a velmi důležité je používání nohou, k čemuž slouží bezpočet cviků a taky promyšlený postoj při cvičení, samostatně i ve dvojicích. Taky příchazí na řadu práce se silou a tlaky a to by jste se divili co všechno tady hraje svou roli.
Wing Chun je pro lidi, kteří se rádi zdokonalují, chtějí se umět ubránit případné agresi ale hlavně jsou duševně vyrovnaní a nemají rváčské myšlenky. Pokud ano, u Wing Chun dlouho nevydrží, protože je to běh na dlouhou trať a na opravdové zvládnutí všeho co nabízí, nestačí celý život. Na zvládnutí jakéhosi základu jsou třeba nejméně tři roky (pokud cvičíte pouze na trénincích).
Učí slabšího bojovat se silnějším, využívat jeho slabin a proto je vhodný takřka pro každého, dívek nevyjimaje vnitřně uklidňuje a učí rozvaze a klidu ať se děje cokoliv, není třeba jako evropské pojetí Thai boxu, kde na nás už z plakátů čučí nasraný spocený chlap v rukavicích s nenávistným pohledem a modřinama, nevypěstuje z vás rváče ale klidného člověka, který ví co má dělat, když je to potřebanemá mnoho technik, za to těch pár je třeba zvládat opravdu dobře – to proto, abyste se na ně mohli spolehnout a věřili jim, až je budete potřebovat systém zkoušení je zcela dobrovolný, nikdo vás nenutí jít na nějaké zkoušky, pouze když váš Si-Fu dojde k závěru, že jste připraveni, řekne vám to a je na vás, jestli na ně půjdete nebo ne. A když už se náhodou stane, že u takové zkoušky neuspějete, nic se neděje – prostě příjdete příště.
Pro mne cvičení Wing Chun pod mým Si-Fu znamenalo obrovské sklidnění – rozbitá hlava spolužáka, časté poznámky a nakonec návrh na druhý stupeň z chování za šikanu jsou jasným důkazem toho, jak jsem býval agresivní a jako správný hrdina vždy na slabší. Od té doby co jsem začal cvičit jsem se změnil. Mé žákovské knížky přestaly být plněny poznámkami, což považuji za takový papírový důkaz. Hlavní pro mě ale je to, že já to sklidnění cítím a každý den s ním žiji.
Mějte se príma
Jirka